Výživová poradkyně, která si neumí poradit..

02.02.2015 17:12

Ano, ten nadpis se týká mne :) ... ! Povím Vám svůj příběh, ale naoplátku očekávám ty Vaše :-)

Nikdy jsem neřešila svou váhu.. Odmalička jsem hodně sportovala. 9 let pravidelné atletické tréninky, závody, pohybové hry, volejbal a dalších x aktivit, díky kterým jsem si mohla dovolit jíst téměř vše a s mou postavou to nic nedělalo.. 

Střední škola

Po celou dobu střední jsem si udržela stejnou váhu - nějakých 55kg. Vlastně jsem se celé 4 roky vešla do riflí, které jsem si koupila v polovině 9. třídy :) Popravdě, když nad tím teď přemýšlím, docela se divím! Studovala jsem v Pardubicích, takže jsem bydlela na intru, později na bytě. Peněz nebylo tedy nazbyt, proto mým nejoblíbenějším jídlem byly - čínská polívka s rohlíkem, cheeseburger (2 obden!), s kterými jsem přestala až když mi kluci řekli, že jsem na nich závislá, což mě hrozně rozčílilo a zařekla jsem se, že už nikdy více! Dále špagety s kečupem a sýrem, občas svíčková z pytlíku, a když se zadařilo, tak i něco slavnostnějšího jako celý ořechový závin nebo čokoláda.. Naštěstí alespoň oběd byl teplý ve školní jídelně! Také jsem skončila s atletikou a se sportem celkově.. Ale měla jsem přítele, takže jsem to nijak neřešila.. A světe div se - ono to fungovalo!

Brigáda

Po ukončení střední školy jsem hledala letní brigádu, abych si vydělala nějaké peníze, než nastoupím na vysokou. Našla jsem - Výživový poradce bez potřebné praxe. Z pohovoru jsem byla nadšená a začala jsem pracovat pro .... no pro Herbalife..! Když jsem poznala princip na jakým pracujou už bylo pozdě měnit obor, protože mi pomoc lidem co se týče stravy dávala smysl! Dostala jsem od našich dárek - Kurz Poradce pro výživu. V té době jsem začala přemýšlet nad jídlem, vyřadila jsem pečivo, omezila sladké, prostě jsem přestala jíst prasárny! Také jsem opět začala cvičit - 2x týdně BOSU. To se bohužel nelíbilo přítelovi a náš 4letý vztah se bortil.. Až jsme se nakonec rozešli.. Nervy, téměř žádná strava udělaly své a já vážila 50kg. 

Paní poradkyně

V  té době jsem pracovala jako výživová poradkyně. Radila jsem svým klientkám, jak zhubnout, jak zredukovat tuk. Často jsem jim dávala rady, že si to nejprve musí srovnat v hlavě.. Nezapomínejte cvičit! Je to jednoduché! Nechápala jsem, že to tak rychle vzdají. Sama jsem moc nejedla, žádný jídelníček jsem neměla osobně vyzkoušený. V té době jsem si ani neuvědomovala, kolik chyb dělám! Myslela jsem, že tím, když jim spočítám přesné množství jednotlivých živin a sestavím jídelníček má práce končí.. Ale ona měla teprve začít! Nerozuměla jsem jim! Viděla jsem to tak jednoduše! Ony se nedokázaly sladit se mnou, proto už jsem je kolikrát neviděla.. 

Teď se sama pozastavuji nad tím, kdo všechno může profesi výživové poradkyně vykonávat (to, že má člověk super postavu neznamená, že si ji musel pracně získat.. Je rozdíl si svou vysněnou postavu vydřít a nebo mít ji díky tomu, že nejí!) Stačí si prostě zaplatit kurz a už můžete radit ostatním jak se stravovat, ovlivnit jejich životy? 

Nikdy bych nevěřila, že je to tak těžké

Zlom nastal, když jsem odjela (s 53kg) do Ameriky a přivezla si s sebou zpátky do Čech krásné 4 kila. Z mémo zdravého jídla, kdy ho bylo spíše málo než moc, jsem úplně změnila své stravovací zvyklosti. Bydlela jsem u rodiny a jedla jejich jídlo, které pro nás kupovali a pravdou je, že zdravá byla možná tak zelenina..Je pravda, že vanilková zmrka, sušenky oreo, čoko muffiny a nutela se stala součástí půlnočních dýchánků v kuchyni.. No hrůza.. 
Po Americe už váha šla jen nahoru! Když jsem se vrátila na otočku domů z Londýna a holky mě vyfotily, chtělo se mi brečet! Vůbec jsem se nepoznávala! Tváře jak sysel .. to přeci nejsem já! Ručička na váze mi to však jen potrvrzovala ... + dalších 10kg!
V Londýně jsem pracovala ve francouzské pekárně, kde jsem měla vše zdarma.. A když děláte 12hodin a máte hlad jak čert, co jiného než bagetku, croissant či koláč si máte dát (když nic jiného není)? I když jsem sportovala jak blázen, jídlo jsem si vůbec nedokázala pohlídat! Vždy mě to vydrželo maximálně 5 dní, potom následoval pohled do zrcadla, slzy v očích a šlo to opět dokola - jídlo, jídlo, jídlo, až mi bylo kolikrát zle.. Znáte to? Potom přijde deprese, že nestojíte za nic a zase všechno od začátku! A takhle to šlo téměř rok.. 
 
Po návratu do Čech se moje strava hodně upravila. Začala jsem pravidelně cvičit, ale stále jsem neviděla žádné změny. A i když máte cíl, potřebujete vidět nějaké - alespoň malé - krůčky, že se k tomu cíli blížíte. Kolik slz mě to stálo, ale nechtěla jsem se smířit s mým "novým já"! 
 
Až v lednu letošního roku jsem si řekla jedno velké DOST! Začala jsem navštěvovat báječného osobního trenéra - Honzu Cahu - který mi pomohl udělat si pořád v tom, jak má trénink vypadat! Už nechodím cvičit s tím, že vlastně nevím co budu cvičit a tak jedu všechno a nic.. Udělal mi v tom systém, najednout mi trénink dává smysl. Dokážu si ho sama uspořádat. Proto pokud váháte nad trenérem.. BĚŽTE DO TOHO!
 
No a co se týče stravy.. Já osobně potřebuji mít režim! Je pro mne velmi důležité mít přesně dané pokyny, jak se stravovat. Konečně po 3 letech jsem si udělala čas sama na sebe a vytvořila si jídelák na míru :-) Protože ve více lidech se to lépe táhne, chci se s Vámi o něj podělit! 
Jak už jsem říkala - jedná se o jídelák na míru, který mám nastavený na 1 500kcal. Vyrovnané spalování = 40:30:30 (40%sacharidů:30%bílkovin:30%tuků)
 
Tak co, jdeš do toho se mnou? Pošli mi svůj příběh. Pojďme se hecnout! Spolu to dáme :-)
 

Poděl se s námi

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek